Deník drobné květiny

...a budu vám Otcem a vy budete mými syny a dcerami, praví Hospodin zástupů. 2.K 6,18

Tento citát z bible mám moc ráda, protože mi jasně říká, kdo jsem: Jsem Božím dítětem. V poslední době si uvědomuji, jaká je to neskutečná milost! Mít někoho, kdo tu se mnou neustále je a je tu pro mě, ale to není jediné co z toho vyplívá, vypovídá to také o naší nevyčíslitelné hodnotě. Náš Otec je přeci Král králů a Pán pánů, kdo jsi potom ty? Odpověď je docela jednoduchá: Jsi dítětem Krále! Není to úžasné?

Jsem princezna ne protože mám prince, ale protože můj Otec je Král a on je Bůh.

Představ si malé bezmocné dítě, kterému se někdo nebo něco snaží ublížit. Co by jsi udělal/a? Snažil/a by ses je nějak chránit? Utěšoval/a bys ho? Přesně to s námi dělá Bůh snad každý den!

Když se potýkám s různými zkouškami a podívám se na obraz Naší nebeské Matky Panny Marie, prosím ji, aby mě držela za ruce jako dítě, které se učí udělat své první krůčky, aby takto se mnou prošla celou tou zkouškou, ať už je jakkoli velká. Přijdu si opradu jako takové vzhledově možná trošku přerostlé, ale vnitřně slabé a křehké, zranitelné dítě, které potřebuje pomoc svých rodičů...

Už jen při pomyšlení na Boha a Marii, jak mě drží za ruce a prochází zkouškou se mnou se cítím jako to dítě na obrázku - v bezpečí.